Německá Kriegsmarine měla ve svých řadách mnoho zajímavých plavidel, těžký křižník Prinz Eugen patřil bezesporu mezi ně.
Prinz Eugen, pojmenovaný po princi Evženu Savojském, který bojoval proti Osmanům, představoval třetí a zároveň poslední dokončený křižník třídy Admiral Hipper, který si objednala v roce 1935 německá Kriegsmarine. Dvě další jednotky – Seydlitz a Lützow – už nebyly dokončeny. V roce 1936 byl založen kýl lodi, do služby Prinz Eugen vstoupil o čtyři roky později. Loď charakterizovala technická vyspělost, mimo jiné proto, že do ní konstruktéři zabudovali moderní radar. Dále disponovala vyspělým systémem řízení palby a měla silné pancéřování. Prinz Eugen měl vyváženou ochranu, která byla zaměřena na odolnost proti dělům střední ráže. Nicméně tyto výhody byly také kompenzovány, a to především poruchovým pohonným systémem.
Technická specifikace, výzbroj
Délka lodi činila 212,5 m, standardní výtlak byl 16 700 t, plný 18 700 t. Pohonnou soustavu tvořily 3 hřídelové lodní šrouby, 3 soustavy turbín Parsons, 12 kotlů Borsig. Plavidlo mohlo vyvinout maximální rychlost 32-33 uzlů. Kapacita posádky čítala při bojových operacích 1 800-1 900 mužů. Dojezd byl asi 6 800 námořních mil při rychlosti 16 uzlů. Pokud hovoříme o výzbroji, tvořilo ji 8 děl ráže 203 mm uložených ve čtyřech dvouhlavňových věžích SK C/34, s dostřelem 33 500 m. Tu doplňovalo 12 děl ráže 105 mm, které byly uloženy v šesti dvouhlavňových polootevřených věžích typu Dopp L/31, s dostřelem 17 700 m. Dále byla loď osazena 12 děly ráže 37 mm, 28 děly ráže 20 mm. Na palubě se nacházelo rovněž 12 torpédometů ráže 533 mm, ve střední části lodě po čtyřech trojhlavňových kompletech.
Služba těžkého křižníku a první zatěžkávací zkouška
Než vstoupil Prinz Eugen do služby, poškodily jej pumy bombardérů RAF v loděnici v Kielu. Nicméně újma nebyla nakonec fatální, stejně tak magnetická mina, která v dubnu 1941 loď také poškodila. V květnu 1941 se tak mohl těžký křižník připojit k bitevní lodi Bismarck, aby prováděly operace v Atlantiku. V rámci Operace Rheinübung měla plavidla Kriegsmarine v plánu proniknout do Atlantiku a napadat zde britské zásobovaní konvoje. Úkolem bylo narušit či zcela rozvrátit britské zásobování z USA a Kanady, což mělo vést k tomu, aby britská Royal Navy rozptýlila své síly. K tomuto úkolu pak byla primárně vybrána dvě plavidla, Bismarck a právě Prinz Eugen.
Už jsme na jiném místě uvedli, že Prinz Eugen byl vybaven moderním radarem, čehož Němci chtěli využívat zejména při detekci nepřátelských plavidel. Těžký křižník tak použili v Operaci Rheinübung. Německé plavidlo mělo tvořit komplementární palebnou sílu, a zatímco Bismarck byl určen k ničení silných jednotek, Prinz Eugen měl likvidovat menší cíle. Děla ráže 203 mm byla ideální pro potápění lehčích křižníků či obchodních lodí. Prinz Eugen měl rovněž poskytovat zásobovací podporu.
Prinz Eugen na sebe výrazně upozornil v bitvě v Dánském průlivu, která se odehrála 24. května 1941. Bismarck a Prinz Eugen se střetly s britským bitevním křižníkem HMS Hood a novou bitevní lodí HMS Prince of Wales. HMS Hood se zapojil do pátrání po Bismarcku. Prinz Eugen způsobil pravděpodobně svým výstřelem na palubě Hoodu požár, palbu následoval i Bismarck, který zasáhl muniční sklad a britské plavidlo explodovalo. Pro britskou společnost byla ztráta Hoodu šokem a můžeme s nadsázkou říct, že i dnem národní hanby. Prince of Wales byl poškozen. Někdy je role Prinze Eugena při této operaci umenšována, ale historická fakta hovoří naopak, hrál důležitou roli vedle bitevní lodi Bismarck.
Česká stopa na německém křižníku
V roce 1940 a 1941 probíhaly britské nálety na francouzský přístav Brest, kde kotvila německá válečná plavidla, například bitevní křižníky Scharnhorst, Gneisenau a také Prinz Eugen. Zakotvená plavidla se stávala vděčným cílem leteckých úderů. Britských náletů se také zúčastnili čeští piloti, mimo jiné rodák z Poděbrad Václav Korda z 311. bombardovací perutě. Nejinak tomu bylo v případě Prinze Eugena. V noci z 1. na 2. července 1941 zasáhly německý těžký křižník dvě letecké pumy. Záď plavidla byla vážně poškozena a opravy si vyžádaly několik měsíců. Nebylo zpočátku jasné, kdo způsobil poškození, nicméně zásahy si nárokoval Korda, kterému byl nakonec tento počin přiznán. Čekala jej za to následně odměna v podobě vysokého britského vyznamenání Distinguished Flying Cross. Korda se stal jedním z nejúspěšnějších československých bombardovacích pilotů. Zemřel v USA ve vysokém věku v roce 1996.
Další osudy Prinze Eugena
V únoru 1942, po období, které Prinz Eugen trávil ve francouzském přístavu Brest, vyplul spolu s bitevními křižníky Scharnhorst a Gneisenau k Lamanšskému průlivu. Prinz Eugen jím úspěšně proplul, zamířil do německých přístavů a následně do Norska. Krátce nato, při cestě do Norska, bylo německé plavidlo torpédováno a poškozeno britskou ponorkou u Trondheimu. Torpédo zasáhlo záď lodi, 50 mužů přišlo o život a poškození se jevilo vážným. Nicméně Prinz Eugen byl schopen připlout do norského přístavu. V polovině října byly dokončeny opravy a Prinz Eugen zamířil do Baltského moře, kde poskytoval mimo jiné palebnou podporu pozemním jednotkám. V posledních dvou válečných letech používalo německé námořnictvo Prinze Eugena k bombardování baltského pobřeží.
Z britských do amerických rukou
To už ale byla jeho labutí píseň. Dne 7. května 1945 se vzdal v Kodani společně s lehkým křižníkem Norimberk. Následující den byl Prinz Eugen předán Britům. Ti plavidlo odzbrojili, loď následně kotvila několik měsíců v dánských vodách. Nicméně v britských rukou nakonec těžký křižník nezůstal. V rámci dohody Spojenců o rozdělení lodí Kriegsmarine připadlo plavidlo Američanům. Na rozdíl od dalších lodí byl Prinz Eugen v relativně zachovalém stavu a Američané o něj projevili velký zájem. Byl pro ně pozoruhodný z technického hlediska. Američané zejména zkoumali konstrukci trupu, německé radary, výzbroj a další komponenty. Loď testovali s pomocí bývalých německých specialistů. V lednu 1946 byla loď zařazena oficiálně jako USS Prinz Eugen (IX-300).
Přežít dva jaderné výbuchy
Američané po sérii zkoušek našli pro Prinze Eugena využití. Po válce se prováděly jaderné testy, které prováděly i USA. Loď byla následně vyřazena, převezena přes Panamský průplav do Tichého oceánu, kde testy probíhaly v rámci Operace Crossroads v létě 1946. Na atolu Bikini byla shromážděna řada vyřazených válečných lodí, jak starších amerických, tak i těch, které byly USA předány jako kořist. Prinz Eugen tvořil jejich součást.
Křižník přežil dva jaderné výbuchy – jeden vzdušný a jeden podvodní – ale byl zasažen radiací. Jeho osud byl tím pečetěn. Američané jej odtáhli k atolu Kwajalein a snažili se jej udržet nad vodou, nicméně 22. prosince 1946 se plavidlo potopilo. Takový byl konec německého křižníku. V roce 1978 byl vyzvednut lodní šroub, který mohou dodnes návštěvníci vidět v Námořním památníku Laboe v německém Kielu.
Zdroj: US Naval Institute, The New York Times, Vojenský historický ústav Praha
Autor/Licence fotografie: USS Prinz Eugen (IX-300), bývalý německý těžký křižník, připraven na testy během Operace Crossroads, 14 June 1946, U.S. Navy – Official U.S. Navy photo 80-G-627445 from the U.S. Navy Naval History and Heritage Command, Volné dílo